Anglické Vánoce
Anglické Vánoce
Vánoce: Anglické místnosti se dekorují větvičkami cesmíny (holly) a jmelí (mistletoe), jmelí se nezlatí, ale nechává se zelené. Když se pod jmelím ocitne nějaká žena či dívka, má každý z přítomných mužů právo (nikoli povinnost) dotyčnou dámu políbit.
1. Christmas day - v anglofonních zemích je 24. prosince obyčejný všední den. K anglickým dětem přichází s dárky Father Christmas a k americkým Santa Claus. O Vánocích naděluje Ježíšek, betlémské nemluvňátko, v zemích anglicky mluvících je tím dobrodincem starý pán (vypadá podobně jako ruský Děda Mráz). Father Christmas přichází komínem a dárky klade ke krbu, drobnější věci a sladkosti do punčochy. V některých rodinách se dárky dávají podobně jako u nás pod stromeček. Dospělí si obvykle dávají vzájemně jen jeden dárek (osobně).
25. prosince chodí většina Angličanů do kostela. Většina maminek pak tráví skoro celý den v kuchyni, kde chystají slavnostní večeři. Hlavním bodem bývá stejně jako při americkém Díkůvzdání pečená krůta, většinou s bramborovou kaší, dušenými fazolemi a dalšími přílohami.
2. Christmas pudding - tradiční vánoční chod. Peče se obvykle už v říjnu, aby se Obrazekdlouhým skladováním rozležel a stal se poživatelným. K jeho výrobě se někdy používají zvláštní formy, v nichž jsou vytvarovány vánoční motivy. Připomíná širší bábovky, ale bez středového otvoru. Vyklopí se na tác a rozkrájí.dospělým se porce ještě polijí silnou brandy a zapálí. Dokud ohýnek hoří, máte si něco přát - prý se přání splní.v některých rodinách se dodržuje zvyk zapékat do těsta drobné předměty, ze kterých se pak věští: kdo najde ve svém kousku prsten, ten se v příštím roce ožení nebo vdá, mince je bohatství, knoflík staromládenectví, náprstek staropanenství atd. je mistrovským dílem hospodyňky naporcovat a rozdat pudding pečený před dvěma měsíci tak, aby třeba prstýnek nedostalo tříleté dítě, padesát let šťastně vdaná babička nebo čerstvý novomanžel…
3. Boxing day - 26. prosince, nepořádají se boxerské soutěže, ale ve středověku chodili koledovat příslušníci jednotlivých řemeslnických cechů a vybírali do krabice (box) koledu, jakési středověké sponzorské dary.
4. New Year s Eve - Novoroční večer - slaví se podobně
mnohé domovní dveře ozdobeny adventním věncem,
z chvojí a s červenými květy a stuhami; v Anglii je však
tato praxe méně běžná než v USA. Oslavy Vánoc
(Christmas) v Anglii nezačínají Štědrým dnem jako uČtyři týdny před Vánocemi (období adventu) jsou; je to
prostě Christmas Eve, neboli předvečer Vánoc. Ale
tak docela normální den to také není, neboJ v podnicích
se pořádá office party, tj. po obědě se zaměstnanci
sejdou, povykládají, popijí a rozejdou se - odpoledne
se už nepracuje. Večer rozhlas i televize přenášejí
z King's College v Cambridgi program zvaný Festival
of Nine Lessons and Carols. Toto pásmo vánočních
koled a staré hudby prokládané devíti čteními z Nového
zákona vlastně zahajuje svátek Vánoc. Nejprve zazní
sólový chlapecký hlas zpívající Once in Royal David's
City (sbor chlapců neví až do okamžiku vystoupení,
který chlapec bude vybrán jako sólista). Tento program
je relativně nová tradice, začal roku 1918 a za
několik let se stal jedním z prvních programů BBC.
Podle starého zvyku si anglické děti mají večer zavěsit
dlouhou punčochu na krb nebo k oknu, neboJ během
noci bude nadílet Santa Claus. Jméno je poangličtěné
holandské St. Nicholaas. Takže naší štědrovečerní
nadílce vlastně odpovídá nadílka mikulášská (zato
6. prosince se nic neděje). Dárky se neomezují na
prostor punčochy, jsou rozloženy i kolem krbu, a proto
se na Hod Boží vánoční (Christmas Day) děti nedočkavě
budí. Dárky však mohou být také rozdávány
rodiči až po svátečním obědě. Vánoční oběd na Hod
Boží se liší od naší štědrovečerní večeře - ne rybí
polévka a smažená ryba, ale spíše pečený krocan,
a místo cukroví vánoční pudink, zvláštní hmota hnědočerné
barvy (která se může skladovat i rok) a podává
se rozpařena v páře. Podstatnou složkou je sušené
ovoce (pojivem je lůj). Kdyby se měly zachovávat
zvyky jako u nás v době babičky Boženy Němcové,
tak by do pudinku měly být zapečeny stříbrná mince
(bývala to sixpence), náprstek a prstýnek. Podle toho,
s čím si uříznete svou porci, to vás čeká v následujícím
roce: buH bohatství, nebo práce, nebo svatba. Pudink
se má přinést na stůl politý zapálenou brandy, aby
namodrale svítil. Skromnější ozdobou je snítka cesmíny
(holly) - zelené listy s červenými bobulemi. Na
královském dvoře Tudorovců se na vánoční stůl
servírovali pávi a labutě (dodnes všechny labutě na
Temži patří panovníkovi). Zatímco je náš Štědrý večer
záležitost soukromá, rodinná, dojemná a obchody se
dříve zavírají, veřejná doprava dříve končí, v Anglii je
to chvatný den posledních nákupů. A nálada na
Christmas Day je spíše rozpustilá než vážná (české
"Jestlipak se i příští Štědrý večer zase všichni sejdeme?"),
také u každého talíře leží firecracker, žabka
prskavka: sousedící osoby zatáhnou každá za jeden
konec papírového obalu a ozve se rána. Nadílející
Santa Claus neboli Father Christmas vypadá jako náš
svatý Mikuláš. Pověst praví, že během roku sídlí
u Severního pólu, před Vánocemi zapřáhne do saní
trojspřeží bílých sobů, na saně naloží dárky a pak
objíždí domovy: saněmi vyjede ke komínu a jím
spouští do krbu dárky. Santa Clausové jsou ovšem
k vidění už před Vánocemi v obchodních domech
(v Americe na chodnících zvoní na zvonek a vybírají
na dobročinné účely). Zvyk vánočních stromků se
v rodinách nikdy neujal, tradiční ozdobou byla a je
kytice jmelí, posvátné rostliny keltských druidů, symbol
nezdolného života. Existuje i výklad, že kytice se
stává přístřeším pro lesní duchy, kteří by venku trpěli
zimou. Stůl může být zdobený i snítkami cesmíny,
v minulých stoletích i břečJanem (jedna stará koleda
začíná The Holly and the Ivy). Zvyk líbat dámy stojící
poblíž jmelí na rozdíl od mnoha jiných zvyků zřejmě
nevymře. Kytice jmelí jsou rozmísJovány na strategická
místa - nad vchodem, u zrcadla a podobně. Jan
Váňa, jeden z prvních učitelů angličtiny v Praze,
napsal ve svých vzpomínkách na Skotsko "Mezi
puritány" roku 1882: Jmelí hraje nemalou úlohu
o Vánocích v Anglii a Skotsku; jeho větvičky zavěšují
se totiž do lustrů, na obrazy i jinde, a octne-li se pod
nimi dáma, nabývá každý pán práva vtisknouti jí
políbení.