close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

jak uvarit caj

16. února 2009 v 11:40 | muckasiska
Jak uvařit čaj

Když nás hlava zabolí,
tak nejdeme do školy.

A pak si čaj uděláme,
na těsto si zaděláme.
Uděláme koláčky,
vezmeme si natáčky.

Když natáčky sundáme,
tak koláčky vyndáme.
Vrátíme se k tomu čaji,
který všichni rádi mají.

Natrháme-li si mátu,
zlomíme si při tom hnátu.
Bude-li to mateřídouška,
zabolí nás při tom ouška.

Když kopřivu natrháme,
hotovo už skoro máme.
Sice jsme ještě nedali vařit vodu,
a už jsme udělali velkou škodu.

Kopřivy jsme vytrhli i s kořenem
a ekologové:"My vás poženem!"
Do pouště nás zahnali,
to nás teda dostali!

V poušti není žádná studna,
proč je ta poušť tolik nudná?
Velblouda si proto stopnu
a na jeho hřbet mu hopnu.

Tak uháním pouští,
vichřice se spouští.
Písek lítá všude kolem,
utíkáme horem dolem.

Maharádžu jsme potkali,
na vodu jsme se zeptali.
Maharádža hlavou kroutí,
podá nám jen suché proutí.

Dojde nám, že je to pšenice,
"Tos nám teda pomohl velice"
Velbloudi se splaší,
pšenice nám raší.

Utíkáme do dáli,
narazíme do skály.
Ze skály je pěkný pohled,
jezero už je na dohled.

V jezeře uvidím rybu,
tohle fakt nemá chybu!
Nebudeme mít jenom čaj,
rybí prsty nám k tomu daj.

Kopřiva nám zatím zvadá,
Maharádža dolů padá.
Maharádža už je pryč,
zapomněl jsem u něj klíč.

Tak si oheň rozděláme
a vodu do hrnce dáme.
Voda dělá bubly bubly,
hodíme tam taky nudli.

Avšak ta nebude z nosu,
bude z přímého přenosu.
Když se nudle začne vařit,
bude se nám dobře dařit.

Avšak to je jenom zdání,
štěstí tady není k mání.
Hodíme tam kopřivu,
snad už není naživu.

Kdyby totiž naživu byla,
tak by nás asi zabila.
Po vzájemné dohodě,
kopřiva je ve vodě.

Kopřiva se asi topí,
proto jenom oči sklopím.
Já mám totiž slabé nervy,
proto ráda hraju červy.

V dálce hučí stromoví,
čaj už je snad hotový.
Čaj je horký jako láva,
...ale na mě čumí ŽÁBA!!!

Plna hrůzy, plna děsu,
jen se štítivě otřesu.
Žába už o pomoc křičí,
já ji zkouším bouchnout tyčí.

Ale žába z cesty uhla,
zato já jsem nějak ztuhla.
Naberu ji na lžičku,
chci udělat kašičku.

Žába spadla ze lžičky,
spálila si nožičky.
Spadla totiž do čaje,
závod smrti prohraje.

Žába křičí o pomoc,
je toho už trochu moc!
Ten čaj už pít nebudu,
nechci tu mít ostudu.

Čaj hodím dolů ze skály,
Maharádža křičí v dáli.
Asi jsem ho polila
a tím jsem ho zabila.

Dnes je asi osudný den
a to začal jako sen.
A když v dálce houká sova,
tak můžeme začít znova.
...Když nás hlava zabolí, ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama